Aktivity dětského tábora
Program aktuálního běhu vybíráme z níže uvedené nabídky podle věku, dovednosti a počtu přihlášených dětí tak, aby jej zvládly s tvůrčí radostí, bez vypětí i zbytečných prostojů. V každém běhu děti najdou křišťaliádu, zvířátka a péči o ně, jízdu na koních a výuku sociálních dovedností, další části programu zařazujeme podle zájmu účastníků a výše uvedených podmínek.Křišťaliáda
Tradiční celotáborová "nehra", kterou nehrajeme, ale žijeme. Všichni bez rozdílu, malí i velcí, kráčíme krok za krokem k získání obrkrystalu Duronu. Cesta k němu je cestou pro ty, kteří mají srdce na pravém místě a kteří se nebojí svých vlastních hranic.
Ihaháčci se vlastní zkušeností dotknou prastaré pravdy, že každý velký skok se skládá z miriád maličkých pohybů, které může udělat i ten nejmenší či nejslabší. Uvědomí si sílu společného bytí i cenu každé částečky celku, získají a posílí nové sebevědomí a obdarují jím své druhy, svůj kmen. "Jeden za všechny, všichni za jednoho, čestně a pravdivě. Pravým cílem je Cesta."
Chcete se o celotáborovce dozvědět více?


Kamarádím s koněm
Horse, pferde, caballo, cheval, lóšaď… ta slova zní tak různě a přece označují jedno - přítele z nejvěrnějších, jenž zanechal nesmazatelný otisk v prašné cestě současné lidské rasy. Jeho Veličenstvo Kůň. Uctívaný a obdivovaný, jindy pomlouvaný a zatracovaný druh se s člověkem rodil i umíral, pro něho pracoval, bojoval, vítězil a prohrával. Jeho zaržání v nás vždy vyvolává lavinu pocitů.
Ihaháčci se o koních dozvědí vše, co potřebují k bezpečnému kamarádství. Naučí se, jak vypadají, jak je udržovat v dobré kondici, co mají a nemají v oblibě, jak vyjadřují své pocity, jak jim pomoci při obtížích. Na vlastních tělech okusí opakovaně jízdu po indiánsku bez sedla a také se svezou originálním kovbojským kuchařským vozem.
Naslouchám zvířatům
Prastará indiánská pověst praví: když lidé z vlastního rozhodnutí přestali sdílet s ostatními tvory poradní oheň a šli dále vlastní cestou bez spojení s vesmírem, následovala je tři zvířata, aby lidskému rodu zachovala možnost návratu - kůň, pes a kočka. Žijí s člověkem v jeho světě a mluví k němu z největší blízkosti, a spolu s nimi i řada jejich druhů. Ale poslouchá je někdo?
Ihaháčci se dozvědí, jak těmto pomocníkům naslouchat, jak jim odpovídat, jak o ně pečovat, na co si v jejich blízkosti dát pozor, co znamenají nemoci domácích zvířat a ještě mnoho jiného. Budou v jejich blízkosti každý den a každou noc.


Peču chléb
Chléb. Teplé, vonící, lahodně znějící slovo. Pečení chleba považovali naši předkové za malý obřad, za poctu Dokonalosti, a podle toho se také k němu chovali – s posvátnou úctou a vděčností. Kdo dnes ještě ví, že chléb násobí energii lásky, kterou do něho pekař vloží, a vrací ji tomu, kdo ho jí? Kolik lásky asi může obsahovat dnešní chléb z automatických linek velkopekáren? Dokážete si sami připravit mouku a upéci svůj chléb, až jednou do supermarketů nedorazí zásobovací kamióny?
Ihaháčci ano. Společně si připraví vhodné obilí, umelou mouku, uhnětou těsto, vyválí bochníky, vyhřejí chlebovou pec a upečou ono voňavé křupavé potěšení ducha i těla. Navíc si na jídelním ohništi opečou indiánského chlebového hada a na horkém kameni staroslovanské chlebové placky.
Peču buchty
Který Čech by neznal české buchty. Naducané a vonící, rozplývající se na jazyku, teple hladící mlsné jazýčky jemnou chutí tvarohu, povidel a máku. Hospodyně je pekly vždy, když chtěly uctít hosty něčím echtovním. Co mladých tovaryšů na zkušené či vojáků někde v zákopech se daleko ve světě navzpomínalo na tenhle div z rukou svých matiček!
Ihaháčci se naučí buchty zadělat, vyválet i naplnit a nakonec si na nich společně pochutnají s pořádným hrnkem babičkovské melty. Mňam!


Vařím čokomls
Jemná, oči rozšiřující chuť čtverečku čokolády. pomalu se rozpouštějícího na jazyku - kdo by odolal :-)! Tabulka čokolády bývá stálou součástí většiny survival balíčků pro přežití, protože pomáhá v extrémních podmínkách zakotvit letící mysl. Naše prababičky vařily tuto pochoutku pro mlsné jazýčky doma na plotně z exotického kakaa a zdravých surovin ze zahrádky, které měly běžně ve spíži.
Ihaháčci si společně uvaří pravou domácí čokoládu a naučí se z ní, sušeného ovoce, oříšků a obilí připravit "energetickou injekci". Tou si vylepší náladu při spaní pod širákem.
Mlékařím
Koza byla odedávna „krávou“ prostého lidu. Kolik rodin zachránila v těžkých dobách před hladem, nikdo nespočítá. Ruční dojení a výroba domácího sýra, jogurtu a másla byly nezbytným uměním v každém hospodářství a děti se mu učily odmala.
Také Ihaháčci okusí, co je to ranní vstávání k dojení, naučí se připravit sýřeninu a z ní vyrobí chutný přírodní sýr. Vlastnoručně odstředí z mléka smetanu, stlučou z ní prvotřídní máslo a nezapomenou na výrobu skutečně živého domácího jogurtu.


Konzervuji
Nejpřirozenějším způsobem uchování potravy bylo odedávna sušení. Sušilo se téměř vše, co dalo hospodářství - ovoce, zelenina, maso i obiloviny. Křížaly našich prababiček byly chutí a kvalitou nepřekonatelné a dnešní chemická "zdravá výživa" s nimi nesnese srovnání.
Ihaháčci se naučí vše o šetrném sušení darů našich zahrádek a prakticky si je vyzkouší při výrobě domácích jablkových lupínků. Kromě toho si připraví a ochutnají indiánské jerky - sušené plátky z rostlinné bílkoviny, které byly základem potravy bojovníků v zimním období.
Ochutnávám louku
Na světě existuje přes dvacet tisíc druhů jedlých rostlin, ale 90% potravin a krmiv se vyrábí z méně než dvaceti druhů, které se nejlépe hodí k velkošlechtění, velkovýrobě a velkoobchodu. Naše prababičky je jedly také, ale kromě nich uměly připravit pokrm z mnoha dalších rostlinek, chutných a výživných, které měly jednu velkou výhodu - rostly zadarmo na téměř každé mezi.
Ihaháčci se dozvědí, kdy a kde mohou v naší přírodě najít "divoké" jedlé rostliny, ty nalezené také ochutnají a z některých se naučí připravit zdravou svačinku.


Očišťuji se v přírodě
Příslušníci přírodních národů ve svém přirozeném prostředí nepoužívají průmyslových očišťovatel a přesto nechodí špinaví. Dokáží si z vlastních zdrojů zajistit základní hygienické potřeby i osobní hygienu – pravda, mnohdy pro nás neobvyklým způsobem. Víte například, že se australští domorodci myjí suchým pískem? A že si amazonští Indiáni čistí zuby žvýkáním kousků dřeva zvláštního „zubního“ stromu?
Také naše příroda nám nabízí účinné očistné pomocníky. Ihaháčci si vyrobí zubní kartáčky, pastu i mýdlo a naučí se připravit přírodní šampón a kondicionér. Tyto potřeby použijí k vlastní hygieně.
Peru prádlo běloskvoucí
Praní prádla bývalo příjemným sousedským setkáním hospodyněk - ženy z osad se scházely na březích řek a potoků, společně máčely, drhly, tloukly, máchaly, kropily a sušily, a přitom si pěkně popovídaly a zazpívaly. Valcha už byla nástrojem, který umožnil méně zábavné, ale pohodlnější praní doma. A což taková dřevěná pračka, to už byl panečku vynález!
Ihaháčci si sami nanosí vodu a vyperou své špinavé prádlo na valše v neckách. A aby si ohmatali praktický přínos technického pokroku, vyzkouší si také praní v originální dřevěné pračce na kliku. Tradičně použijí domácí přírodní mýdlo, avivážní sluneční paprsky a voňavě sušivý českosibiřský vánek.


Spím pod hvězdami
Spánek pod baldachýnem hvězd je vskutku čarovný. Kdo jednou viděl Mléčnou dráhu proplétat se větvemi borovic a šeptal u praskajícího ohně do ticha nočního lesa svá přání s padajícími hvězdami, ten se bude pod vysoký nebeský strop vracet, kdykoliv to půjde.
Ihaháčci si postaví v lese trapperský přístřešek do každého počasí i ročního období a vyspí se v něm. Společně vybudují jídelní ohniště, zapálí oheň bez sirek či zapalovače, připraví na něm jednoduchou večeři a naučí se získávat vodu za slunečného počasí pomocí pláštěnky.
Chytám své sny
Indiáni věděli, že nocí k nám přilétají dobré i špatné sny. Do proudu vzduchu proto zavěšovali lapače, které měly za úkol chytit tyto poletující sny do své sítě. Věřili, že dobré sny najdou cestu z otvorů v síti a volně sklouznou po zavěšených peříčkách ke spícímu člověku, aby ho potěšily. Špatné sny cestu nenajdou, zapletou se do sítě a zahynou v prvním paprsku ranního slunka.
Také Ihaháčci budou chytat své sny do vlastnoručně zhotovených lapačů. A budou to určitě krásné sny.


Šperk mi pomáhá
Amulety a ochranné šperky používali lidé odedávna. Tyto energetické zářiče měly za úkol chránit nositele před vlivem temných sil, udržovat v něm vědomí vesmírné jednoty a násobit jeho schopnosti.
Ihaháčci si vlastnoručně vyrobí takové šperky z přírodních materiálů ve tvarech, které cítí jako blízké. Naučí se, jak je nabíjet pozitivní energií a jak tuto energii používat ku prospěchu všech.
Oděv je jako já
Příroda se barev nebojí a není důvod, aby se jich obávali lidé. Exploze barev na slavnostech přírodních národů všech světadílů dokládají radost těchto lidí z pestrosti života. Každá barva je nedílnou součástí harmonie vesmíru. Stejně jako člověk.
Ihaháčci si obarví vybrané součásti svých oděvů zářivou trojbatikou s malovanými prvky. Motivy a barvy si vyberou podle svého citu tak, aby tvořily celek s ochrannými šperky. Takto zdobené oblečení budou používat při večerních setkáních a při slavnostech.


Mám jisté oko a pevnou ruku
Luk a šípy, oštěp, sekera, nůž. Po tisíciletí důležité nástroje přežití národů na celém světě. Jejich používání vyžaduje sebeovládání a dokonalou souhru záměru, myšlenek a svalů.
Ihaháčci se naučí užívat těchto nástrojů ne jako zbraní, ale jako skvělého cvičebního nářadí k poznání přírodních zákonů i sebe sama. Naučí se také jednoduchým cvikům, které pomáhají naladit tělo a duši na stejnou vlnu.
Bubnozpěvotancuji
Rytmus. Ryt-mus. Tam-sem. Slyšíte, jak v tomto výrazu tepe celý vesmír? Provází nás po celou dobu naší existence, je základem všeho bytí. Vše, co děláme, děláme v nějakém rytmu, frekvenci. Jak prosté - co s námi rytmicky souzní, to je nám příjemné.
Ihaháčci si sami složí táborový pokřik, jímž začínají slavnostní chvíle, předvedou svůj výrazový tanec a doprovodí jej vlastnoručně zhotovenými rytmickými nástroji.


Vodní hrátky
Žbluňk! Bez vody to na téhle planetě prostě nejde. I my sami jsme hlavně z vody a proto bychom se k ní měli chovat jako k zázračné a živé kamarádce, kterou opravdu je. Poznat ji ve všech jejích podobách, chránit ji jako oko v hlavě a pomáhat jí všude, kde můžeme.
Ihaháčci se změní ve znalé vodomily. Plavání, potápění, vodoskoky i pádlování, to vše se stane jejich součástí. Také s vodou trochu počarují a naučí se využívat jejích magických vlastností.
V konfliktu si poradím
Dnešní škola vybavuje děti pouze minimálními sociálními dovednostmi – funkčními návody, jak zvládnout krizové situace ve svém okolí. Když se potom v takové situací dítě skutečně ocitne, neví si s ní rady. Od bezradnosti je jen krůček k sebeobviňování a následnému útěku od nepříjemností bez jejich vyřešení.
Ihaháčci se naučí základním pravidlům úspěšného fungování sociální skupiny jakékoliv velikosti. Tato pravidla si prakticky vyzkouší v každodenním životě po celou dobu pobytu.
